12.6.2009

Labe, Labe, Labíčko...

Necelý měsíc po našem prvním setkání se znovu potkáváme, tentokrát na břehu řeky Labe. Láďa má "dobrou" náladu z mého včasného příjezdu. (cca 1,5 zpoždění ). Jinak vše vypadá ideálně! Rameno, kde jsme se rozhodli chytat je klidné, začíná se nad námi ale bouřit, takže jen tak tak stihneme postavit přístřešek, kdy na něj dopadají první kapky. Prokrmujeme kobrou pár kuliček k montáži + CSL pelety do PVA. Po půl hodině po nahození se mi lehce zvedne swinger a hned zase padá...podezření na "lopaťáka" se během chvíle potvrzuje. K mému překvapení dokázal tento 20cm pašák nasát kuli o průměru 24mm spolu s popem 18mm. Láďa s Lukášem konstatují, že opravdu nemá natržené koutky. 

V sobotu je sice krásně, ale toto počasí evidentně šupináčům nesvědčí. Už se nemůžeme dočkat večera, kdy se frekvence záběrů většinou zvýší. Před setměním povinná kontrola montáží, doplněná přihozením kyblíku pelet s lososovým olejem. Kolem 11 večerní se konečně jeden ze 6 swingerů opět zvedá. "Bohužel" se opět jedná o cejna, který je odháčkován ještě ve vodě. 

Do rána  zůstává naše skóre stejné, nicméně ještě při balení domlouváme dálší rybačku, tentokrát na Tovačově, kam se chystáme na týdenní výpravu. Kluci mě doplní po Ritchiho Ploužnickém cupu, který se bude konat 3.-6.7. 09. a kde už nás doufejme budou reprezentovat jako CARP TEAM SNŮ 

Takže jim držme palce a doufejme že příští CARP NEWS už budou doplněné i o nějaké fotky...

 

 

4.7.2009        

Tovačov

Od prvního naplánování téhle akce uběhli téměř 4 měsíce...sestava se za tu dobu trochu promíchala, ale hlavně že jsme konečně tu. Po příjezdu náš čekalo malé překvapení...ke břehům Anínského jezera se sjela snad celá Morava. Horko těžko nacházíme volný flek. Při průzkumu dna jsou už v dálce vidět blesky a přicházející bouřka. Tu přečkáme v "klidu" v bivaku   (výrobce ho označil jako nepromokavý...sakra). Odpoledne zavážíme pruty a zakrmujeme tygřáky s halibuty a pár kulemi. V 5 ráno se jen dvakrát lehce pohne swinger. (na vzdálenost 350m se není čemu divit) Po zaseknutí necítím absolutně žádný tah ryby...rychle sedám do loďky a vyrážím na vodu. Při příjezdu na místo vyprošťuji kapra z vázky spolu s 2kg vodní trávy a chaluh. Na břehu se váha zastavuje na 10kg...slušný začátek.

Následující den nás probouzí slunce, proto hned neváhám prozkoumat jezero pod hladinou. Za chvíli chápu původce mé předchozí vázky. Celé dno je až na malá "oka" zarostlé 70cm vysokým podvodním porostem. V tu chvíli mě napadá perfektní plán...precizní položení montáže do jednoho z ok...ještě zamáčknout olověnku se zátěží do jílovitého dna, pár kuliček a vše je připraveno. Z neoprenu ještě nepřestala kapat voda, když se ozývá zmíněný prut. Celý souboj končí 5kg carpiem ve člunu..."mohl si být větší Ferdo, ale v těchto podmínkách z tebe mám radost!" Na opětovnou PODvodní zavážku bohužel nezbývá dost vzduchu v lahvích, proto se spokojujeme s klasickou vyvážkou. 

Večer je ve znamení deště, který nás neopouští další 3 dny. Tato část našeho výletu se proměňuje ve smět vázek a neproměněných záběru. Své také odvedou všudy přítomné mušle, kvůli který navazujeme téměř třicet metrů 50mm monofilu. Svojí návštěvou nás také poctili místní násaďáci - piraně, proto přemisťujeme bójky a zmenšujeme množství návnady. Čtvrtý den nad ránem se ozývá kolegův signalizátor a  po krásném souboji končí 10,5kg šupi v podběráku. (samozřejmě za přítomnosti dalších X kg trávy .  

Za týden chytání se nám podařilo zdolat 12 kaprů ve váhovém rozmezí 3 - 10kg. Jak jsem již zmínil vzhledem k okolnostem se v tomto případě nedá (alespoň z mé strany) hovořit o zklamání...vřele doporučuji jako trénik na těžší vody tipu Francouzská jezera atd, kde je správná lokalizace a přesnost položení montáže klíčem k úspěchu. Koncem měsíce mě čeká slovenská perla-L. Mara, tak Petrův přátelé a zase někdy u vody snů.

 

 

 3.-6.7.2009

 Ritchiho ploužnický cup

Je pátek ráno a naše auto, naložené až po střechu vyráží směr Mimoň. Zde se v obci Hvězdov na rybníce Tankač konají každoročně kaprařské závody "Ritchiho ploužnický cup". Po příjezdu na místo prohazujeme pár slov se soupeři a kamarády, které známe již z minulého ročníku. V 9:00 přichází pořadatel závodů (Richard Němec) s losovacím osudím. Po losování se všechny týmy odebírají na svá místa, kde si připravují loviště.

  V 10:00 zaznívá siréna, která rozehrává 3 denní boj o každý centimetr. Asi hodinu po začátku klání zdolávají kluci z protějšího břehu prvního šupináče. Druhý den odpoledne konečně i já slyším ten krásný zvuk mích signalizátorů. Šupi sice není bodovaný, ale po 24h bez záběru křísí naději, že by se u našich prutů mohlo začít něco dít. O půlnoci přichází razantní záběr a už podle tahu předpokládám, že mám na prutu bodovanou rybu. Vyrážíme za kaprem a po chvilce boje končí 8,5 kilový lysec v podběráku. Následující den přichází další šupi, který se bohužel v trávě kousek od břehu vyřezává. Rychle vyvážím montáž na stejné místo. Netrvá to ani 10 minut a v podběráku se šplouchá amur 8.80 kg.

Nakonec jsme obsadili osmé místo. Na tomto klání jsme se potkali a příjemně popovídali rybářskou star Alešem Mocem alias Rafanem z CT Mikbaits. Celé závody se nesly v příjemném přátelském duchu, kdy jsme se všichni shodli, že už se těšíme na další ročník

 

 

 

 

 

 

 

9. - 11.10. 2009

Lázně Toušeň

Po relativně dlouhé době a s jistým handicapem v podobě ortézy na levé ruce se konečně dostávám k vodě. Tento revír jsme zvolili na popud kamaráda Jindry, který je tu jako doma. Hodně nám to usnadnilo výběr místa. Já jako "lazar" jsem jen bezmocně přihlížel, jak za mě kluci staví bivak atd. Počasí na nadcházející víkend taky neslibovalo plážovou pohodu, ale pro to tu přeci nejsme !-).

Zabojkovali a zavezli jsme až za tmy. Echolot ukazoval  krásných podzimních 15°C...pro začátek jen pár kuliček k montáži + řepka. Tentokrát jsem se obzvláště těšil k vodě a to i z důvodu testování mé nové směsi, kterou jsem příznačně pojmenoval "Pikatní Krakatice".  

První noc zůstali mé Semy mlčet. Jindrovi přišel jeden petašedesátník. Ráno nás probudil lehký deštík a mírně se oteplilo. Po telefonické konzultaci s Lukášem jsem zavezl jednu z montáží na mělčinu do cca 1,5 m hloubky. Vzhledem k pokročilé roční době, počasí atd. jsem také zkusil zmenšit nástrahu na 18mm. Mile mě z tohoto místa překvapil v 5 odpoledne rozjezd, který končil nádherným šupim 13,5 kg v podběráku. Přišel na magickou 3XL od KN.  Krakatice zatím mlčela u nerovnosti dna v 5 metrech...V 8 večer další jízda opět ze stejného místa, tentokrát lysec 8kg. To už není náhoda, říkal jsme si. Obě montáže proto putovali do necelých dvou metrů.

V půl 4 ráno se konečně ozvala i Krakatice a svými voňavými chapadly obepnula další krásnou třináctku. Kromě Jindry byli kluci bez ryby, proto na mě začali koukat trochu přes prsty !-) Ráno nás budí vytrvalý déšť, který přestávám v 10 vnímat, protože přichází další jízda opět na můj pikantní zázrak v podobě šupináče 9kg !-) 

Balení zmoklého bivaku a všech věcí je opravdu zážitek...za hodinu vše v autě a pomalu se loučíme s touto zajímavou pískovnou. Jistě by stálo za to, se sem ještě podívat...

 

 

23 - 25.10.2009

Labe naposled ?!

Kam na letošní poslední rybačku? Ve hře bylo několik lokalit nakonec ale zvítězilo naše drahé Labíčko. Tentokrát volba padá na "nový" flek. Láďa mě hned po příjezdu upozorňuje, že jsem snad poprvé přijel včas...hurá. Listí vytvořilo žlutý koberec prakticky všude, stavíme bivaky a za chvíli už prorážíme 7°c studenou vodu...do tmy máme vyvezeno, s krmením to vážně nepřeháníme...pár voňavých kuliček (samozřejmě nová zbraň Pikantní Krakatice a oblíbené 3XL) a nějaká ta lopatka peletek.

Se setměním trochu přituhuje, ale to už na plotně voní svařáček a my se nemůžeme dočkat procitnutí našich signalizátorů! "Konečně jsme vyrazili všichni" pochvalujeme si akcičku u horkého vínečka, když v tom se rozsvítí moje stařenka Sema...Lopaťák nás vyrušil z letargie. Velikost nástrahy ale záměrně nechávám na 18mm.

Podzimní lenivé slunce nás probouzí do sobotního rána. Kamaráda, který nás přišel kolem oběda navštívit nestačíme prakticky ani pozdravit, když v tom se rozjíždí Láďuv prut na tuto roční dobu až neskutečnou jízdou. "To musí být šupi" haleká Lukáš, ale náš drahý Baron tuto doměnku v zápětí vyvrací. Trofejní Tloušť končí v podběráku..."asi se budete muset přejmenovat na cejn nebo tloušť team", komentuje celou situaci kamarád Kuba. Láďa se zbytkem adrenalinu v žilách umisťuje montáž zpět na jeho hotspot. Já svoji montáž ještě před setměním přemisťuji na vytipované místo u padlého kmene, z kterého přichází krátce před desátou parádní jízda. Sedím jen kousek od prutů, takže se snad ve vteřině potýkám s prvním letošním labákem. Byl asi už celý zmrzlý, protože začal bojovat až na podložce, když trochu "povolil" kluk jeden sedmikilová. Udalosti vykřesávají novou naději, že by se něco mohlo začít dít. Tento krasavec však zůstal v konečném výčtu sám. 

Ráno bohužel opět nastává hodina balení, takže s obvyklým nadšením vše cpeme do aut. Lukášovi se asi moc domů nechtělo, protože si údajně omylem zavrtal kolík od bivaku do kořenu stromu. Nakonec to odnesl jen ten kolík. Zima bude asi letos proklatě dlouhá, ale o to víc času na vymyšlení vychytávek na příští sezonu shodujeme se všichni! Tak na jaře zase u vody přátelé...